Hellmer, Johann Georg (Helmer; Jan Jiří): Hellmer, Johann Georg, houslař, narozen 1687, Waldenhofen (podle Homolky), Augsburg (podle Jalovce), zemřel 27. 1. 1770, Praha. Je pravděpodobné, že do Prahy přišel po roce 1770 za svým krajanem Thomasem Edlingerem. U něho se vyučil spolu Johannem Udalrikem Eberlem. Proto má jejich práce podobné znaky. Podruhé se oženil 1. 7. 1738 s Barborou Schmidovou v Praze. 1. 11. 1741 se narodil syn Karl Joseph, který zemřel v roce 1811. V roce 1741 se narodila dcera Anna Marie, 1743 dcera Marie Theresie (zemřela 1746) a v roce 1746 dcera Marie Josefa. 1. 2. 1724 získal měšťanské právo na Malé Straně v Praze. Od roku 1739 pracoval v domě "U zlatého noha" v Tomášské ulici č. 23 a od 16. 12. 1746 v Novodvorské ulici č. 458 v Praze III, v domě, jehož se stal majitelem. Pracoval zcela v duchu pražské houslařské školy. Jeho nástroje jsou velmi klenuté. Používal kvalitní smrkové dřevo a většinou hladký javor. Někdy pracoval i z očkového jasvoru. U hlaviček vyřezával na zadní stěně kolíčkového žlabu otvor pro snazší navlékání struny A. Mezi kolíky E a D struny vsazoval vodicí váleček z kosti nebo ebenu.Jeho práce je řemeslně dokonalá a precizní. Lak je však většinou neprůhledný, položen na klihovém podkladě, často odprýskává. Jeho nástroje mají dobrý, kultivovaný zvuk. Literatura: Homolka, Eduard Emanuel: Životopisné zprávy o houslařích a loutnařích v Praze a okolí 1602–1896 (Praha 1896). Mařák, Jan: Housle (Praha 1923, s. 19–22). Kůs, Lev: Vývoj pražského houslařství (Hudba a národ, Praha 1940, s. 107–113). Jalovec, Karel: Čeští houslaři (Praha 1959, s. 53–54). Skokan, František: Svět houslí (Praha 1965, s. 43, 143–145, 185). Pilař, Vladimír – Šrámek, František: Umění houslařů (Praha 1986, s. 105–106). Budiš, Ratibor: Housle v proměnách staletí (Praha 1975, s. 34–40).