Pixis, Friedrich Wilhelm (Bedřich Vilém): Pixis, Friedrich Wilhelm, houslista a pedagog, narozen v posledních měsících 1786, Mannheim, zemřel 20. 10. 1842, Praha. Pocházel z Mannheimské hudební rodiny; jeho otec (rovněž Friedrich Wilhelm) byl varhaníkem. Otec byl rovněž jeho prvním učitelem hudby. V roce 1796 absolvoval spolu se svým otcem a bratrem Johannem Peterem koncertní cestu, při níž navštívili několik německých měst. Při koncertech nevystupoval pouze jako houslista, ale i jako hráč klavírních skladeb pro čtyři ruce, které interpretoval společně s bratrem. Několik měsíců se zdokonaloval ve hře studiem v Hamburku u Giovanniho Battisty Viottiho (1798), v Dánsku (1799) a soustavněji u mannheimského houslisty Ignaze Fränzela. V letech 1801–02 podnikli další koncertní cestu, tentokrát po Polsku a Rusku. Na podzim 1805 hráli rovněž v Praze. Po návratu do Mannheimu se Pixis stal členem kurfiřtské kapely. V roce 1806 se rodina přestěhovala do Vídně, kde Pixis pokračoval v koncertní činnosti a studoval hudební teorii a skladbu u Johanna Georga Albrechtsbergera. O rok později koncertoval s bratrem v Karlových Varech a v Praze, kde svou společnou koncertní činnost uzavřeli. Pražské divadlo v té době procházelo reorganizací a Pixis se stal koncertním mistrem jeho orchestru. V Praze se bohatou měrou účastnil hudebního života. Proslulé byly zejména pravidelné produkce smyčcového kvarteta, jehož byl primáriem. Koncerty se konaly v salónech hraběte Josefa Nostice v Hybernské ulici. Pixisův největší význam však spočívá v založení tzv. pražské houslové školy. V roce 1811 byl jmenován prvním profesorem houslí na nově zřízené pražské konzervatoři, kde působil až do své smrti. Na půdě konzervatoře vychoval významné hudebníky. Studoval u něj nadějný, avšak předčasně zemřelý syn Theodor, dále např. Raimund Dreyschock, Jan Křtitel Václav Kalivoda, Moritz Mildner a Jan Král; jeho nejvýznamnějším žákem byl Josef Slavík. Jeho starší dcera z prvního manželství, Anna, byla úspěšnou pražskou klavíristkou. Pixis se v omezené míře projevoval i skladatelsky. Napsal mj. houslový koncert a variace pro housle a orchestr. Literatura: I. Lexika ČSHS New Grove2 II. Ostatní Budiš, Ratibor: Slavní čeští houslisté (Praha 1966), Žídek, František: Čeští houslisté tří století (Praha 1982).